Válka na Ukrajině

Rusko zaútočilo na Ukrajinu 24. února. Válku zahájil ruský prezident Vladimir Putin ve svém projevu v brzkých ranních hodinách. Útok v něm označil za “speciální vojenskou operaci” s jeho deklarovaným cílem byla “demilitarizace a denacifikace Ukrajiny.” Válce samotné o tři dny dříve předcházelo ruské uznání samostatnosti dvou separatistických území na východě Ukrajiny – Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky.

Ruská armáda bezprostředně po prezidentově projevu odstartovala sérii útoků na strategická letiště a další objekty vojenské infrastruktury v různých částech Ukrajiny. Na zemi udeřila z pěti stran: z Ruska, Běloruska, Krymu i obou separatistických území na východě země. Po četných logistických problémech se ruské armádě podařilo proniknout až ke Kyjevu. Po cestě však invazní vojska narážela na tvrdý odpor, v důsledku kterého se nakonec 29. března začala od Kyjeva stahovat. Ruští vojáci za sebou po měsíci okupace zanechali vybombardovaná města a stovky mrtvých civilistů. Vedle Buči, kde docházelo k mučení a popravám, se symbolem rozsáhlé devastace stalo město Boroďanka, kde byla zničena naprostá většina obytných domů. V jejich sutinách zemřeli desítky uvězněných obyvatel.

Druhou fázi války odstartovalo 18. dubna přeskupení vojsk a upření sil na Donbas. Ani tam Rusové nedosahují významných úspěchů. Nedaří se jim výrazněji postoupit a získat nová území.

Své domovy od začátku invaze opustilo 12 milionů obyvatel Ukrajiny. Téměř 6 milionů z nich uteklo do zahraničí. Následkem invaze přišlo o život podle OSN více než 3309 civilistů, ale počty budou zřejmě daleko vyšší . Podle ukrajinského ministerstva obrany zemřelo na Ukrajině za dva a půl měsíce od začátku invaze více než dvacet pět tisíc ruských vojáků.

Reportéři serveru Voxpot Vojtěch Boháč a Majda Slámová sledovali situaci na místě ještě před začátkem invaze a přinášeli informace, videa a fotografie, jak se Ukrajina připravovala na možnost války tváří v tvář ruskému hromadění vojsk u hranic. Začátek války je zastihl právě na hranici s Běloruskem ve městě Ovruč. Odtud se během prvního dne přesunuli přes Žytomyr do Kyjeva. První dva týdny mapovali dění v okolí hlavního města a navštívili při tom města Irpiň, Makariv nebo Vasylkiv.

Znovu se na Ukrajinu vrátili ve chvíli, kdy se ruská vojska stáhla od Kyjeva. Zaměřili se na osvobozená území v okolí metropole, Oděsu, Mykolajiv a Donbas. S ukrajinskými vojáky strávili také tři dny na přední linii.


Komunitní centrum v Odolené Vodě

Proběhlo:

Uherský Ostroh — Kostel svatého Ondřeje

České Budějovice — Česko-ukrajinský den

Odolena Voda — komunitní centrum

Boskovice — Prostor

Hranice — Galerie M+M

Sedlčany

Vsetín

Kladno

Jihlava — Inspirační forum Horacke divadlo

Praha — Ústav mezinárodních vztahů

Praha — Předsednictví EU, Kongresové centrum 

Ostrava — Centrum Pant

Orlová — Futra

Lipník nad Bečvou

Hradec Králové — kavárna Bio Centrál

Olomouc — Olodvorek

Letovice — Bigi fest 

Letovice — nemocnice 

Praha — Senát

Choceň — budova radnice

Ústí nad Orlicí — Popráč

Košice — kino Úsměv, Jeden svět

Brno — Scala, Jeden svět