Výstava mapuje cestu, kterou jsem podnikla začátkem prosince roku 2019 jsem sama převážně autostopem vyrazila do Asie. Přes Rusko a Kazachstán jsem pokračovala do Číny. Rychle jsem projela Sin-ťiang- digitálně i fyzicky represivní provincii, která mocí čínských úřadů postihuje místní Ujgury a pokračovala do hor do provincie Sečuán, kde mě například jeden mnich na stopu naložil do kufru a dovezl podívat se na největší buddhistickou akademii světa – Larung Gar. Dál jsem pokračovala přes Thajsko a Laos do Myanmy. Přes Indii jsem se dostala do Bangladéše, ve kterém jsem navštívila největší uprchlický tábor na světě. Mým cílem bylo vrátit se z Bangladéše po zemi zpátky do Česka, ale kvůli pandemii jsem plány změnila a vyrazila do Nepálu. Během dvoutýdenního treku v horách jsem prožila oslavu Lhosar – Tibetský nový rok – a slavila ho spolu s místními. Čtyři měsíce mého cestování přerušil lockdown Nepálu, který mou cestu ukončil.
Aktuálně:
25. březen 2023 Košice (beseda na festivalu Iné cesty)
Proběhlo:
beseda Prostějov Mozaika
výstava Brno Sibiř
beseda Brno Café Práh
výstava Brno Líšeň Dělňák
4. 11. — 30. 11. 2021 výstava Moravský Krumlov Knížecí dům
výstava a křest knihy Ivančice Galerie Památníku A. Muchy
výstava Brno Kafara
