Rohingové jsou převážně muslimské etnikum žijící po generace v myanmenském státě Rakhine, který je na hranici s Bangladéšem. Tamní vláda je odmítá uznat jako právoplatné občany země a označuje je za nelegální přistěhovalce. Rohingové po desetiletí čelí útlakům a diskriminaci ze strany Myanmy. Mají omezené možnosti pohybu, přístupu ke zdravotní péči, vzdělání a zaměstnání.
Poté, co rohingští povstalci napadli policejní stanice, zaútočila na ně 25. srpna roku 2017 armáda a donutila přes 742 000 lidí k útěku ze země. Podle Amnesty International docházelo při tomto zásahu k porušování lidských práv, včetně bezdůvodného zabíjení, znásilňování žen a vypalování vesnic. OSN později tuto operaci myanmenské armády označila jako „učebnicový příklad etnické čistky“.
Kutupalong je největší uprchlický tábor na světě nacházející se na jihovýchodě Bangladéše, kde na území třinácti kilometrů čtverečních žije zhruba 600 000 uprchlíků. Dohromady zde ve třiceti čtyřech táborech žije okolo milionu lidí. Více než 40 % z nich jsou děti do dvanácti let a spolu s mladistvými do osmnácti let tvoří 55 % uprchlíků. Rohingové se do Myanmy odmítají vrátit bez garance svobody pohybu, občanství a bezpečí. Přestože Myanma tvrdí, že vytváří bezpečné prostředí, Bangladéš a OSN jsou toho názoru, že podmínky ve státě Rakhine jsou pro Rohingy nadále nebezpečné. Celý proces se dostal před mezinárodní soud v Haagu, protože Myanma čelí obvinění z genocidy Rohingů. V lednu 2020 soud nařídil myanmenské vládě, aby přijala okamžitě veškerá opatření k ochraně etnika Rohingů a zabránila genocidě.
